Konec au pair kariéry

Tak dlouho jsem vyhlížela světlo na konci tunelu, až se neskutečné stalo opravdu realitou - už je ze mě vysloužilá au pair v důchodu. :-)

Děcka odjely v sobotu na camp a já si po 18 měsících užívám zaslouženého volna. Musím říct, že i když mi občas samozřejmě lezly na nervy a měla jsem všech plné zuby, páteční loučení se neobešlo bez slz, přece jen to bylo naposledy, co se vidíme. I když jsme si řekli, že budeme in touch bla bla, ale tak znáte to, zřejmě to s tím zase tak horké nebude.

Do oficiálního konce programu mi sice zbývá týden, ale staří jedou na dovolenou, takže mě tady nic nedrží. Nestačila jsem se dneska divit, dotáhli si sami popelnice před barák a matka mi večer asi pětkrát textovala, jak moc děkuje, že jsem přes den uklidila atd. No, tak pořád mě ještě platí a navíc mě u sebe nechají bydlet, tak se ještě musím snažit, že. :))))

Ale jinak se teda snažím užívat posledních pár týdnů ve Státech. I když tady určitě nejsem naposledy, ale minimálně na nějakou dobu se přesunu do Evropy ...nebo dám šanci i jiným světadílům. :-) Co vše bude, je ve hvězdách, za posledních pár týdnů/měsíců se toho hodně událo a uvidíme, kam mě vítr zavane.

Vím, že jsem se několik měsíců neozvala a už jsem nepsala podrobné články o každém zážitku, který mě potkal, ale ... Nevím, nějak nebyl čas, nálada, někdy obojí zároveň. Teď mě ještě čeká nějaké to cestování, nějaké to užívání si léta, potom loučení, to bude ta nejsmutnější část. Ale tak vždycky je na co se těšit, zase to nesmím brát tak tragicky.

Nevím, co víc dodat. Určitě tady teď nebudu popisovat, co se dělo za posledních pár měsíců, kdy jsem články nepsala, ale přidám alespoň některé fotky, abyste o to nepřišli. :-)

I takové poklady se dají najít v New Yorku :-) Fotka je z března.

This is America - proč byste si měli sami krájet jabko, když už si ho můžete koupit nakrájené? :)))

Takhle nějak začaly naše výlety do Queensu - na svíčkovou a do českého obchodu :)

V českém stylu :)

Saturday night out! :)

Brooklyn Bridge Park

V dubnu jsem stihla i kurz na LIU, abych splnila požadavky agentury -- takhle nějak první den na campusu při obědě :-))

Víkend na campusu Long Island University

Nedělní chill v Queensu :)

To si tak jedete a před váma tohle ... :-)

...a nebo tohle? Náhoda? :-)

Queens one more time -- love this place!

Challenge accepted -- krabice jsem mimochodem tento týden odeslala, takže doufám, že se zase shledáme za nějakých 6 týdnů. :-)

Nejlepší pivo v Americe! : ))  

...ze života Američana.

Tak jsem se rozhodla sepsat pár vtipných historek, poznatků a podobně, co jsem v poslední době posbírala. :-)

1. Už jsem říkala, jak jsou zazobaní Američani naprosto zoufalí, když přijde na použití selského rozumu, případně lehké domácí opravy? :-) To, že tady mají na všechno lidi, jsem si tak nějak zvykla. Takže k nám chodí v létě sekat trávu, v zimě odhrnovat sníh. Jednou týdně uklízet. Měnit žárovky, pokud je potřeba. Instalovat pastičky na myši. Nákup nám taky vozí až do kuchyně (literally).

Legrace končí ve chvíli, kdy přestane fungovat televize. Úplně můžete pozorovat, jak jsou všichni nesví a nervózní. Takže první co uděláte - zvednete telefon a pozvete si někoho od kabelovky, aby to přišel zkontrolovat. A ten někdo pak přijde a zjistí, že to prostě jenom nemáte zapojené v zásuvce. :-)) A perla byla, když odcházel a říká: Můžu si vzít banán? Tak na něj koukám jak blázen a on mi vysvětluje: You know ... I am like a monkey, I just love bananas! Lol, no tak jsem se zasmála a vybavila ho na cestu banánem. :D

2. Další vtip byl, když jsme šly s Kristy do Harmonu - což je v podstatě taková drogerie. A jaksi jsme se zastavily u regálu s kondomy a začaly jsme - poměrně nahlas - diskutovat nad tím, jaký tady mají oproti Česku výběr a tak dále. A zastavila se u nás paní a hned samozřejmě klasická otázka: jakým jazykem hovoříte? :D A začala s námi probírat ty kondomy. Zabila to hláškou: You know ... even the old people fuck. A ukazovala na sebe. :D A nakonec jsem tak ze srandy na Kristy, jakou velikost teda bere. A ta ženská: Get the largest one and keep your fingers crossed. Šly jsme z ní do kolen! :D


A pak tady máme pár poznatků ze života Američana cestujícího po Evropě. :-))

Nejdřív jsem se zamyslela nad tím, když mi vykládal, jak ho v Evropě zarazilo, že se na některých místech musí platit za použití veřejné toalety. Do této doby mi to vůbec nedošlo! :D

Druhá věc, prý: šel jsem si koupit cigarety. A tak jsem u té pokladny, platím a začal jsem se shánět po sirkách, jakto, že mi je k těm cigaretám nedala. A ona pořád nějak nechápala, tak jsme se tam dohádali, nakonec mi teda krabičku podala a šel jsem pryč. Pak to vykládám kámošům a ti: But you have to pay for matches here. :D

Určitě je toho víc, ale tohle jen tak pro příklad, co mi bylo řečeno. :-)

New York Rangers vs. Edmonton Oilers

Tak jsem se po roce v USA dočkala a konečně dostala příležitost se jít podívat na pořádný hokej! :-)

Kristy měla lístky od svého HD, resp. ona svůj dostala jako dárek a naštěstí byl tak hodný, že jeden sehnal i pro mě. Výhoda byla v tom, že jsme měly naprosto luxusní místa v 17. řadě hned první sekce, takže skoro u ledu. Cena tomu odpovídala, ale vzhledem k tomu, že to bylo takhle "po známosti", tak jsem na tom ještě spoustu dolarů ušetřila.

Měla jsem trochu stresy tady s matkou. Už delší dobu dopředu jsem jí oznámila své plány - vzhledem k tomu, že ten hokej byl ve čtvrtek od sedmi, potřebovala jsem samozřejmě skončit o něco dřív. No nakonec jsme se dohodly, že mladší z basketu přiveze matka od její kamarádky, večeři měl přivézt tatík, já jsem mohla zmizet po čtvrté, abych stihla vlak do NYC v pět. All set. No a týden před hokejem mi matka do schedule napíše, že teda uvidíme, jak bude vypadat car pool na ten basket. Málem mě omývali.

Každopádně hokej. Nejlepší zážitek a přála bych to každému zažít! Neskutečná atmosféra. Vlastně ani nevím, co bych vypisovala, já myslím, že obrázky budou mluvit za vše. :-)

Trošku zamrzelo, že Rangers nakonec prohráli 1:2. Rozhodující gól navíc padl minutu a půl před koncem celého zápasu, takže je určitě škoda, že to nedotáhli alespoň do prodloužení.

Time flies so fast!

Už jsem se zmínila o tom, jak tady čas neskutečně letí? Před rokem jsem propadala depresím, že to tady těch 365 dní nemůžu zvládnout a teď ... teď zase propadám depresím, že těch necelých 6 měsíců utíká tak moc rychle a za chvíli budu muset zpátky domů.

Už jedu svůj třináctý měsíc tady. A spoustu lidí tvrdí, že druhý rok utíká mnohem rychleji, než ten první. A mají pravdu. Máte už tady nějakou zaběhnutou rutinu. Člověk ví, kde co je, takže jak jsem dřív bez navigace neudělala ani krok, teď ji používám spíš výjimečně. Atakdále.

Ještě víc si člověk uvědomí, jak čas letí, když vidí ostatní, co s ním přiletěli, zase odlétat domů. Veru letěla včera a fakt jako, když si vzpomenu, jak jsme se potkaly na letišti, byly na školení etc., tak mi to vůbec nepřijde, že to bylo před rokem. K jejímu odletu se váže docela vtipná story - Veru má tady v New Yorku tetu, nebo teda není to její teta, ale prostě paní od nich z vesnice, které říká teto a která emigrovala do Ameriky v roce 1968. A teď já Veru (ještě s Kristy) vezla k ní v neděli a oni jí zařizovali odvoz na letiště pak. Tak nějak jsem počítala, že ji tam zavezu, rozloučíme se a zase pojedu domů. No ale Veru teta (asi sedmdesátiletá paní) nás hned pozvala dál a pořád něco vykládala ... Z původních plánových patnácti minut se vyklubalo asi pět hodin a my odjížděly večer nacpané domácím ořechovým závinem a vepřem knedlem zelem, domácí knedlíky jsou samozřejmostí. :-))) A to nemluvím o českém pivu (i když jsem si dala jen malou skleničku, vzhledem k tomu, že jsem tam samozřejmě byla autem). Fakt jsem si to odpoledne připadala jak na návštěvě u babičky někde v Česku na vesnici a ne v New Yorku. I celkově jak měli zařízený ten barák a poprvé za celý rok jsem viděla ZÁCLONY. :)))

Tento víkend byl vůbec docela super. Rodina mi odjela na hory už v pátek odpoledne a vraceli se v pondělí, protože tady v Americe byl svátek - Martin Luther King's Day. Sice mi tady nechali psa, ale jelikož jsem si vydělala nějaké extra money, tak mi to vůbec nevadilo - prostě jsem se akorát musela v průběhu dne vracet ho pustit ven, vyvenčit, nakrmit atd.

Jinak je po Vánocích, po slevách, po všem, takže já aktuálně šetřím na daně, nový mobil a dovolenou. :D Takže jsem zvědavá, jak to dopadne. :))) Momentálně asi stejně budeme všichni stuck at home, protože má zase začít sněžit - podle mého host otce něco kolem foot (asi 30 cm). Nevím, ale už mi přišel email, že dnes má škola delays - místo ve 4:45 budu vyzvedávat asi v 1:30. No mám velkou radost. :-) A do toho v rádiu říkali, že mají být teploty BELOW ZERO - jako pardon, ale ono mrzne, když je pod nulou ve stupních Celsia, neumím si představit, jak to teda bude vypadat, když bude pod nulou Fahrenheit. :D

No, úterku zdar. :D Přeji všem úspěšný týden! :)

Vánoce

Vánoce byly další ze skupiny událostí, kterých jsem se děsila snad víc, než čert kříže. No, ale teď si zase říkám, proč nejsou takové malé vánoce alespoň každý měsíc? :-)

Nejvtipnější byl poslední den školy v prosinci, mladší mi přijde do auta i s kamarádkou a ta že: I am so happy, winter break is here! Tak jí říkám: I am not so happy though... Tak se začala smát a že prý I feel your pain a že ji teď asi budu vídat hodně často. No byla jsem přímo u vytržení. :D Ale pak přišel schedule od matky s tím, že staříci si berou dovolenou, tím pádem budou téměř celé prázdniny doma, tím pádem mě nepotřebují, tím pádem mám volno. :-)

Osobně mi nějak vůbec nedocházelo, že jsou nějaké Vánoce. Pokusila jsem se přivodit alespoň trochu vánoční atmosféry do židovského domu, haha, takže jsem poprosila maminku o recept a poté napekla vanilkové rohlíčky. Údajně jsou pár dnů po upečení nejlepší, až se trochu "rozleží". No, k rozležení nedostaly příležitost, neboť druhý den ráno bylo na tácku asi 8 ks, které jsem rychle zabalila Kristy, jelikož je měla slíbené. Ale jsem ráda, že všem chutnalo. :-)

Co se týče nějakých dárků apod., původně jsem měla v plánu to zcela ignorovat a dělat ze sebe blbou, vždyť Vánoce přece neslaví? Navíc poté, co jsem všechny obdarovala na narozeniny a od nich se nedočkala ani blbého happy birthday, jsem nějak neměla chuť cokoliv řešit. Jenže pár dnů před tím jsem se nějak s matkou zapovídala, ptala se, co děláme o vánocích u nás doma, jak to probíhá atd., tak jsem se taky ptala co a jak no a vylezlo z ní, že teda jako i tak od nich nějaký dárek mám očekávat. No super. :D Nakonec jsem pořídila krabici sypaných čajů i se dvěma konvičkama, jelikož vím, že to všichni pijou každý večer. Já jsem byla obdarována 200 dolary a kašmírovým svetrem k tomu, z obou jsem měla obrovskou radost. :-)

Štědrý den jsem strávila s našima na Skype. Nějak jsem Vánoce neprožívala, nepokoušely se o mě nějaké deprese nebo podobně, ale i tak jsem byla ráda, že jsem o nic nepřišla. :D Takže jsem si "dala" s našima večeři - v mém případě spíš snídani, haha - a pak jsem byla přenesena ke stromečku. :D Bylo to docela vtipné. :-)))

Zbytek "prázdnin" jsem tak nějak asi strávila po mallech. :D Bylo třeba utratit svůj vánoční bonus, že? :D Takže jsem si pokoupila nějaké nové věci, ještě že existují ty povánoční slevy. Plus jsem pořídila nějaké dárky a poslala několik obálek domů, tak doufám, že vše dorazí. 

A pak samozřejmě Silvestr! :) Neměla jsem nějaký konkrétní plán dlouhou dobu, vůbec jsem to neřešila a hlavně se mi za to nechtělo dávat stovky dolarů jen proto, že je poslední den v roce. Takže jsme to nakonec vyřešily velmi jednoduše - Kristy rodina odjela na dovolenou, takže jsme si u ní daly večeři, trošku popily a nakonec se vydaly do klubu ve White Plains - Porter House asi jako jeden z mála klubů za vstup vybíral pouhých 10 dolarů. A můžu říct, že to byl jeden z nejlepších Silvestrů vůbec, vlastně bych řekla, že úplně nejlepší. :-) I když ten konec mi trošku plyne ve tmě a mít asi po roce kocovinu taky nic moc. :D

Silvestrovská tabule :-)))

Program na Silvestra/Nový rok - když neudělám díru do světa jako au pair, založím si stavební firmu :-)))

aneb

skříně složeny:

:-)))

Taky jsme si udělaly výlet za dekoracema. Aneb není nad to si decentně vyzdobit barák. :-)

Zrovna tady tento je/byla atrakce asi pro celý New York -- jen za tu dobu, co jsme tam byly my, přijelo dalších asi pět aut a lidi vyskakovali ven s foťákama :-)

A další z věcí, kterých jsem byla nadšená, byl výlet do City na vánoční strom. To je přesně ono: něco znáte celý život jen z filmů a pak tam najednou stojíte a ... jste nasraní, protože stejný nápad dostalo přibližně dalších milion lidí. :D Ale stálo to za to, o Vánocích má New York úplně jinou atmosféru. :-) Takže tady nějaké fotky:

A nakonec ještě takový menší foodporn:

:-)