"Měníme rok, měníme sny, měníme touhy, měníme názory, měníme požadavky na výkupné, měníme partnerky, měníme auta, měníme zásobníky, ale nikdy neměníme své kamarády!" Al Capone

čtvrtek 3. října 2013

It's time to request your return flight

Tak a je to tady. Cca tři měsíce před koncem programu mi došel email a v AP roomu už mě to pustí do toho jejich systému "vyber si místo a datum odletu, my ti koupíme letenku". Na tento okamžik jsem se těšila několik měsíců, problém je, že ... mně se asi domů ještě nechce. :D

Od té doby, co jsem se vrátila z dovolené, mi vše překvapivě nějak rychle utíká. Říkala jsem si, že to pro mě bude nejspíš strašný šok, nejdřív děcka na campu, pak já týden dovči a najednou se vrátit do starých kolejí, muset ráno vstávat atd. A ono ne. Dneska jsem mrkla do kalendáře a on už je říjen??? Ale jako nemusíte se bát, téměř jistě letím domů, to mi jen tak chvílemi hrabe, že bych mohla prodloužit ... Pak mě tady zase někdo z rodiny vytočí a je po myšlenkách na extension. :-))

Jakože týden po dovolené byl krušný. Slavil se židovský Nový rok. V pondělí byl Labor Day (svátek práce), takže jsem měla ještě relativně volno a mohla jsem se aklimatizovat. V úterý to začalo. :D Dostala jsem nákupní seznam, že kdybych s tím zašla do tiskárny, vyjde to na útlý román. Taky jsem v tom obchodě strávila tři hodiny a když jsem si to s tím vozíkem valila k pokladně, neviděla jsem přes něj, jak byl plný. :D

To bylo taky vtipné. Jedu si tak a koukám, u které z pokladen zaparkovat, kde je nejmenší fronta. A chlapík mi říká: Můžete zůstat tady, já budu rychlý. Tak jsem se na něj podívala a říkám, že už jsem tady stejně strávila asi pět hodin, že je to teda asi úplně jedno... No hodil po mně soucitným pohledem a začal se smát. :D Tak tedy děkuji. :D

Jinak ale žádné novinky. Ráno vstávám, odvezu děcka do školy, mám klid, přivezu děcka, nachystám večeři. Naštěstí už jim došlo, že o toho psa je třeba se i starat, takže mám klid s ranním a večerním venčením - haleluja. Když jsem off v sedm, tak nemusím aspoň jak idiot čekat do osmi, abych ho vyvenčila, že.

Jinak jsem s holkama byla v City na vinobraní. No, vinobraní ... Vzaly jsme s Kristy vlak někdy odpo, daly si vepřové se zelím a jely zase domů, takže se to velice vyplatilo. :D


Love Sculpture


NYC


Czech food :-)

Jinak jsem ale došla k názoru, že se spolu asi budeme muset přestat bavit. :D Pořád chodíme někam na obídky, zmrzlinky a po mallech a moje šetření pomalu ale jistě bere za své. : )) Do Buffalo Wild Wings a Häagen-Dazs se asi nastěhuju, bude to jednodušší. :D 

Tento týden je v City taky nějaký festival, ale nevím, jestli má moc cenu tam jezdit, když večer tak jako tak pracuju. To mě taky už vytáčí, tady ty "babysittingy". 

Joo a taky mi konečně přišla zlatá karta do Starbucksu!! :-) To se nemůžu nepochlubit. :-))



A když jsme u toho chlubení ... Já jsem se tu asi fakt naučila parkovat, nebo co! :-)))



Jinak co se týče toho prodloužení/odjezdu domů ... Musím si nejspíš napsat pros a cons. Taťka mi k tomu řekl: je to tvoje rozhodnutí, dělej si co myslíš. :D To mi velice pomohlo. :D To, co mi zásadně vadí, je pořád stejné: člověk tady žije v cizí rodině, žijete život jejich, ne svůj, jste to vy, kdo se musí přizpůsobovat jim, svého "bosse" máte pořád za zadkem atd. Na druhou stranu, ve kterém světě dostanete zdarma auto, telefon, bydlení, jídlo a k tomu ještě navíc týdenní plat. Plus za jeden rok zdaleka nestihnu procestovat to, co chci. No, ale jak už jsem napsala, další rok na ty děcka nemám nervy. A toho cestování se pokusím nacpat co nejvíc do travel month ... tak ještě musím vymyslet, kterou banku vyberu. :-))