A tak si žijem ... :-)

Týden utekl jako voda, bohužel, a každou chvíli očekávám návrat své host rodiny. Ach jo, návrat do reality bude asi dost krušný. I když zase lidi v baráku nejsou na škodu, občas jsem se tu sama cítila dost divně a každý zvuk mi připadal podezřelý. :D (Update: Rodina se právě vrátila a už povezu starší slečnu do kina, veget skončil. :D Ale zas musím říct, že mi hned zaplatili, ani jsem se nemusela připomínat, a jak jsou všichni odpočatí, tak jsou hrozně milí. Snad jim to vydrží.)

V pondělí jsem se potkala s dvěma novýma au pairkama, Srbkou a Jihoafričankou, teda ony zase tak nové nejsou, přiletěly dva týdny po mně. Zašly jsme na kafe a na bagel, můj první tady v US (což mi nechtěly věřit - ano, jsem barbar:D) a byl výborný. Srbka už je dokonce v rematch, a to kvůli děckám, že ji absolutně neposlouchají, ignorují a tak. Teď v pondělí už to bude dva týdny, což je stanovená doba, po kterou může být AP v rematch, ale údajně jí poskytnou víc času. Tak snad si nějakou rodinu najde, je to celkem nezáviděníhodná situace...

Ve středu jsem zaplatila pokutu, velice milý pan policista si vzal prachy a popřál mi hezký den. Tak nevím, jestli to od něj nebyla provokace?! :D Odpoledne se mi pak podařilo "donutit" jistou osobu použít Skype (still can't believe it!:-)) a skypovali jsme nakonec pět hodin v kuse, chudák šel spát v pět hodin ráno středoevropského času... Ale tak já mu to zase vynahradím. :-))

V pátek se dvě New Yorčanky (haha:D) vydaly na trip přes řeku do New Jersey za Ráďou. Upřímně musím říct: never more. :D Ale k tomu se dostanu, den byl výborný, daly jsme si sice po ránu tělocvik na Port Authority, ale autobus jsme nakonec stihly. Ráďa nás pak vzala do mallu, kam jsme málem netrefily, resp. trefily po mírném bloudění na dálnici. Prošly jsme pár obchodů, něco i nakoupily a zakončily to výborným Frozen Yogurt - miluju to, lepší zmrzku jsem v životě nejedla. :-) Akorát ten můj šetřící systém jde trochu do hajzlu, musím se zase uskromnit. :D A hlavně neparkovat na autobusových zastávkách. Pak už byl tedy bohužel čas jet vyzvednout ta dvě monstra, o které se Radu stará, i když před náma se celkem ovládaly, holčiny. My s Veru vyrazily kolem páté zpět směr NY. Ale tady začíná ta "never more" část. Autobus přijel pozdě a místo půl hodiny, kterou má podle schedule jet, jel hodinu a půl. Nehorázný traffic, celý svět se rozhodl, že pojede v pátek večer do city. Takže vlak k nám do Rochelle jsme stihly až ve čtvrt na osm, kolem osmé jsme dorazily k nám, pak rychle k Verči pro nějaké věci, protože přespávala tady, a do obchodu pro zásoby. Večer byl opět fajn, i když jsme obě byly mrtvé, takže jsme si daly pizzu, pivka a film, který jsem nakonec dokoukala, silou vůle, sama. :D

Dopoledne přišel velice sympatický malíř na kuchyň. Chválil nám angličtinu, prý kdyby nevěděl, že nejsme Američanky, tak to ani nepozná, že nemáme žádný přízvuk. :D No, tak to trochu přeháněl, ale potěšil. :))

Jinak už přišel schedule na další týden, opět se ze mě stane profesionální taxi služba, HM navíc zůstala na Floridě a vrací se až v pátek večer. Ale tak nevadí, nějak si poradíme. :-) V neděli mě čeká škola, tak jsem zvědavá, začíná to myslím v 10 am a končí v 5 pm s tím, že od pěti mám mít babysitting. :D Ale prý to nevadí, že holky budou samy a budu teda "hlídat", až se vrátím ze školy.

Jo a taky jsem si tento týden pořídila Kindla a jsem z něj nadšená. :-) Tak jsem uvažovala, jak to udělat, kupovat si tady knížky je blbost - musela bych si na ně příští rok, až pojedu domů, pořídit extra kufr - a roční členství v knihovně vyjde zhruba na stejno, jako ta čtečka. :D Takže kdybyste někdo měl nějaký tip, odkud pořídit zajímavé knížky, sem s ním.

Dokonce nemám z tohoto týdne ani žádné pořádné fotky, můžu akorát přiložit jednu, ze které jsem měla radost: poprvé mi napsali na kelímek správně jméno. :D To se fakt nestává moc často. :D

Přeji hezký zbytek víkendu!

Home alone

Rodina mi v sobotu odjela na týden na dovolenou, takže já hlídám pevnost. :D A hlavně teda psa.

Přes týden se nic zas tak zvláštního nedělo. Jo, vlastně přišla dog trenérka, kvůli psa. Ten totiž frajer vycenil zuby i na host otce, když ho chtěl odehnat od stolu, a jemu konečně došlo, že takhle to dál asi nepůjde. To, že mě už asi 3x kousnul, to nikoho nezajímalo a prý mu musím dávat víc pamlsků, abych si ho jakože koupila. :D Takže přišla Tracy. Dala rodině pár rad, tipů a triků, trošku čokla cvičila (šlapal jak hodinky, impressive!), řekla si o šek na 200 dolarů a za dvě hodiny zase odfrčela. Hlavně jako nechápu, proč tato rodina má vůbec psa. Možná si měli pořídit spíš rybičky... Ona když se ptala, jak často ho cvičí, resp. kolik času mu denně věnují, tak oni v podstatě řekli, že žádný. Cvičit ho necvičí vůbec, ale holky si s ním údajně hrají. Aha, takže to, že když přijdou ze školy, 3x ho podrbou za uchem, tomu se říká hraní.

A opět jsme měli takový zajímavý incident. Pustila jsem ho ven na zahradu, aby se vyvenčil. A asi po deseti minutách, když jsem ho chtěla dostat zpátky, mu zase střelilo v hlavě, rozběhl se proti mně a zakousl se mi do kalhot. A pak se schoval pod takový keř a vrčel. Magor prostě. Tracy řekla, že by měl mít celou dobu na sobě nějaké aspoň krátké vodítko, což je super, protože se s ním dá aspoň líp manipulovat, jenže jak byl pod tím křakem, tak ho měl stočené pod sebou, takže mi to stejně moc nepomohlo. :D Zafungoval ale můj (kdysi) blond mozek. :D Vzala jsem si na něj plastový koš, ve kterém nosím prádlo. Původní plán byl to na něj hodit a nějak ho prostě dostat dovnitř. :D Jenže on jak byl v ráži, tak začal útočit na ten koš, normálně se zakousl do toho plastu, takže jsem využila chvilky jeho nepozornosti a čapla ho za vodítko. Šílené, ale dostala jsem ho domů, to bylo hlavní.

Každopádně, jako každý týden, jsem se nemohla dočkat víkendu. V pátek po práci jsme vyrazily ven. Najíst se a trošku i napít, našly jsme bar v Larchmontu, připadala jsem si tam trochu jak v HIMYM nebo tak. :D Jediné minus bylo, že jsem řídila, takže jsem si dala jen jedno pivo a pak pila nealko. Ale i tak jsem si to užila. :) Bohužel to bych asi nebyla já, aby se něco nepokazilo ... tentokrát v podobě oranžové obálky za stěračem. Ano, dostala jsem svou první pokutu v životě, neboť jsem se postavila přímo na autobusovou zastávku. :D V zemi neomezených možností se očividně nemůže neomezeně parkovat, ach jo. Na svou obranu musím říct, že ta zastávka nebyla téměř vůbec označená (nakonec jsme objevily nějakou mini cedulku:D) a před ní byla normální parkovací místa, jen já se zrovna musím postavit už do prostoru bus stop. :D

Ráno jsem vstávala asi v osm a rodina už byla fuč, takže museli jet asi hodně brzo ráno. Každopádně v plánu bylo kino, zkoukly jsme Identity Thief, skvěle se pobavily a z ukázek máme spoustu tipů na co jít příště. :) Z kina jsme vyrazily na nákup zásob, protože jsme si řekly, že už máme dost mrazákových potravin a je třeba si uvařit něco dobrého. :) A samozřejmě bylo potřeba nakoupit dostatek chlastu. :D A večer se skvěle povedl, uvařily jsme, dobře se najedly, dobře se napily, stihly zaskypovat s Ráďou, trochu si pohrát se psem (tak hodného jsem ho v životě neviděla, mám pocit, že ho snad vyměnili!). Před spaním jsem nás každou vybavila lahví Snapple, protože sušák je sviňa. :D No jo, kalná jsou rána opilcova. Ale udělaly jsme si královskou snídani, pustily si film a vůbec se o těch víkendech máme dobře. :-))

Páteční večer :-)

                   

Večeře :-)

...a výborná snídaně :-)

Skype s čumáčkem:-*

American Museum of Natural History

V neděli jsme vyrazily do muzea, tak vás nechci ochudit o fotky. :) Enjoy!

Sněhová bouře

Tak se nám tady přehnala sněhová bouře zvaná Nemo.

Ano, napadlo trochu víc sněhu, než na co jsou tady zřejmě zvyklí. Ale od pátku se nemluví o ničem jiném, než že si máme nabít telefony, že budeme možná bez proudu, že to je hrozná bouře a asi nás to zabije...

Jakože ... come on, seriously?! Je únor a v únoru se občas stane, že sněží, ale Američani jako by z toho byli úplně v transu. Kolabuje doprava, dneska celý den nejezdily vlaky, auto jsem měla strach vzít, protože tady ty jejich celoroční univerzální gumy nebo co to je, to je opravdu vynález století. Takže jsem dost nasraná, protože mám celý víkend volný a sedím na zadku jak pecka. Vlastně už druhý den, protože včera jim kvůli této strašlivé bouři pro jistotu zrušili školu. Rodiče místo toho, aby jeli do práce, pořizovali zásoby, no mazec. :D

Každopádně zítra by už vlaky jezdit měly, takže hned ráno vyrážíme do city. Na procházky je dost zima, plán zní American Museum of Natural History. :-) Hrozně se těším nejen na muzeum, ale hlavně na mé dvě oblíbené slečny, ta třetí nám dá košem a bude randit se stetoskopem, tss. :D No a pak klasicky skončíme někde v hospodě, už to vidím. :D

Byeeee. :)

Cluster meeting a tak ... :-)

Máme jedenáct večer, měla bych jít spát, ale ... tak si říkám, že se mi povede ještě něco sepsat a třeba tím někomu udělám ráno radost. :-) Zdravím věrné čtenáře! : ))

Týden klasika, stává se ze mě profesionální taxi služba. :D Docela i rychle to uteklo, už tu máme skoro pátek... Každopádně pár novinek by se našlo. :-)

Předně - zaregistrovala jsem se do školy. Respektive jedná se o víkendový kurz, dvě březnové neděle probíhá výuka a jeden celý březnový víkend se podíváme do Washingtonu DC. Hrozně se těším! :) Stojí 299 dolarů, takže jsem host mamce trochu provětrala kreditku. :D

Jinak jsem se právě vrátila z mého prvního cluster meetingu - to je takové oficiální setkání s koordinátorkou a ostatními AP v této oblasti, které probíhá 1x měsíčně. Vyrazili jsme na basketbal na místní IONA college, a že se bylo na co dívat. :-)) V základním hracím čase to skončilo nerozhodně, resp IONA vedla o 3 body a asi vteřinu před koncem (doslova vteřinu) to soupeř zkusil ze 3/4 hřiště ... a padlo to tam! Já jsem si připadala jak ve filmu, jak je ten zpomalený záběr na míč, co letí vzduchem ... přesně takhle to bylo. :D Takže prodloužení, ale jelikož jsme byly hladové a už bylo dost hodin, tak jsme to nevydržely a radši se šly najíst. :D A prý jsme nakonec prohráli. My jsme si teda místo sledování porážky daly večeři u Mekáče (ano, opravdu jsme se v deset večer cpaly hranolkama) a slečna, co nás obsluhovala, byla úplně v transu z toho, že jsme z Evropy. :D Asi 100x opakovala, že "it is so cool" a řvala na celou restauraci. :D

Začaly se mi tady nějak vracet živé sny, což už tak příjemné není. Dlouho se mi to nestalo a tady za ten měsíc už myslím 3x. :D Jednou jsem bojovala s obrazem, fakt nevím, co se mi tehdy zdálo, ale ráno visel jen na jednom hřebíku. :D A tento týden se mi zase zdálo, že se přibližujou stěny pokoje. :D

Každopádně přeji všem krásný pátek a doufám, že si užijete víkend! :-) A taky děkuji všem těm, kteří mi dali vědět, že došel pohled, jsem moc ráda! A přikládám nějaký obrazový materiál. :-)

1 měsíc v USA

Vážně to bude v pondělí jeden měsíc, co jsem nechala svou rodinu stát na letišti v Praze (a spoustu dalších blízkých lidí různě po republice:-) a sama se vydala vstříc nejisté budoucnosti. :-) Nějak se mi tomu nechce věřit, taky jsme dneska s Veru měly dobrý sek a obě okamžitě vytahovaly telefony, abychom zkontrolovaly kalendář, jestli jako fakt. :D

Týden byl tak nějak klasika, už jsem si docela zvykla na nějaký režim, ale psát moc nebylo co. Jo, vlastně! Ucpala jsem záchod. :D Já jsem se všem holkám, kterým se to tady stalo (a že jich není málo!), smála, že jako mně se to přece nemůže stát... No, stalo. On jako už od začátku, co jsem tady, nějak pofiderně splachoval, ale v pondělí to dosáhlo vrcholu - doslova. :D:D:D Kroutila jsem tam různýma páčkama, podařilo se mi teda dosáhnout toho, že se záchodová mísa přestala plnit vodou - teda doufám, že to byla jen voda. :D Večer jsem to teda oznámila HP a oni že ve středu má přijít instalatér, že v baráku je toho na spravení víc. Očividně jsem to rozbila v pravý čas. Jinak teda instalatér si naúčtoval přes 600 dolarů, ale záchod funguje, naštěstí!

Ve čtvrtek HM odletěla pracovně do Arizony, takže jsem to tu do pátku měla tak trochu na povel. Jediné, co bylo jinak, že jsem vyzvedávala tu mladší ve škole v Connecticutu. Na cestě zpátky byla na dálnici nějaká nehoda, takže se jelo krokem, zácpa ve všech pruzích ... Já samozřejmě v tom nejvíc vpravo, zatímco navigace na mě křičela "keep left". :D Ale nějak jsem se tam kamsi nakonec vecpala. :D

Jinak jsem včera poprvé skypovala s rodinou. Ano, po měsíci jsem poprvé skypovala. A dokonce jsem ani nebrečela. Teda chvíli jsem se musela přemáhat, když jsem viděla psa, ale ustála jsem to. :D A dneska jsme vyrazily do místního kina. HM mě varovala, ať tam jedeme radši dřív, že prý tam pracují nejstupidnější lidi, jaké kdy potkala, že jsou hrozně pomalí a trvá jim, než nám dají popcorn, pití a tak. :D Nakonec to tak hrozné nebylo, až na to, že jsme chtěly pití medium a ona nám pořád vnucovala large, že je jen o 25 centů dražší. Neumím si moc představit, jak vypadá large verze, když už ta medium se nám málem nevlezla do stojánku u sedačky. :D Film byl totální kravina, ani nemůžu říct, jestli to byl jen náš pocit, nebo jsme divné, protože jsme v tom sále byly samy. :D Teda když nepočítám ještě jednu paní, která to po nějaké době vzdala - takže to asi fakt byla blbost. :D Pak jsme si daly ještě večeři po americku, takže nějaký ten cheesburger - ano, jíme velice zdravě. :D

Zítra vyrážíme do City, takže už se moc těším. :-) Původně to měl být nějaký větší sraz s holkama ze školení, ale jelikož nejsou schopné se domluvit, tak si nejsem jistá, jestli se nějak sejdeme nebo zůstane u osvědčené české sestavy. :D A samozřejmě se potkáme i s Ráďou, která se nám přistěhovala z North Carolina do New Jersey! :)* Pokud teda nedá přednost nabalování chlapů, což je teď velice oblíbená činnost několika Au Pairs. :D:D:D

Výborná snídaně ... :) Good morning, America! :) 

Koupila jsem si papučky :-))

Kino a naše medium objednávka :D